Děti vždy zůstanou dětmi
By
Děti jsou rozkošná stvoření. Když se nám narodí, když jsou dospělé a žijí si svůj vlastní život, stále pro nás budou těmi malými, kteří za námi běhaly s každou prkotinou. Ach, ti naši prckové, že?
Když jsou malí, jsou na nás přímo závislí. Nevědí, jak funguje život, neumí chodit, mluvit. Spoléhají, že se postaráme o to, aby přežily do fáze, kdy zvládnou chodit, říct si, co potřebují a podobně. Vždy nás budou potřebovat, ať už jsou starší či mladší. Každé dítě si projde jedním z nejobtížnějším obdobím v životě. Určitě vám došlo, že zmiňuji pubertu. Snaží se najít sami sebe, pochopit, jak vše funguje. Bývají mezi vrstevníky za vše odsuzováni, chce to hodně úsilí zapadnout a najít si přátele.
Nároky na tyto věci jsou čím dál horší. Nároky na naše děti. Nátlak společnosti se zhoršuje. Děvčatům se dost možná posmívají, protože nemají štíhlou až nezdravě hubenou postavu, ale mají postavu, která je v normě. Chlapci slyší narážky na to, kolik děvčat měli, jak na tom jsou postavou, zda na sobě pracují ve vzhledovém směru, zda umí dělat frajery. Sluší kluci to mají dost často velmi složité. Pokud přečkají pubertální období a zůstanou takoví, jací byli, nečeká je nic špatného. Na někom se toto období podepíše více, na někom méně. Někoho to změní od základů, změní to vztah s jejich rodiči, rozhádají se, rodiče se rozvedou. U někoho nastanou změny, které sotva postřehneme. Nic není stejné u více lidí. Vždy se alespoň nějaká drobnost liší.
Pro rodiče je občas těžké si připustit, že jejich dítě dospělo a chce začít novou kapitolu života někde zcela jinde. Někteří to chápou dříve, než by měli a své děti z domova vyhazují, aby se osamostatnily. Stejně jako je jiné každé dítě, je jiný i každý rodič. Neexistuje návod na to, jak by měl vypadat dokonalý rodič. Ale měl by milovat své dítě nadevše, podpořit ho a při cestě životem mu pomoct se vším, s čím je to možné.