Protahovací trn se vyplatí pro velkosériovou výrobu
By
Strojírenská výroba není pro naši zemi ničím neznámým, ačkoli se může zdát, že za socialismu jsme v tomto směru pokulhávali za západními mocnostmi, řada strojírenských odvětví se u nás držela a stále drží na světové špičce. Vzpomeňme kupříkladu brněnskou Zbrojovku, výrobu speciálních kovových slitin pro lékařské účely (kloubní náhrady atp.), světově proslulý provoz produkce turbín v Plzni nebo rozsáhlý komplex mladoboleslavské Škodovky.
Strojařina se také u nás vyučuje jako učební obor a studuje se v mnoha dílčích zaměřeních na ČVUT v Praze a na dalších vysokých školách v Brně, Liberci, Jihlavě, Českých Budějovicích, Ostravě, v Plzni, Ústí nad Labem a v Hradci Králové.
Součástí výuky tohoto velmi obsáhlého a náročného technického oboru jsou i výrobní nástroje pro strojírenskou výrobu. Možná byste dokázali odvodit, že existuje soustružnický nůž, fréza, vrták, výhrubník, výstružník, pilový list či brusné listy a kotouče, ovšem existují i méně známé nástroje, jako je protahovací trn. K čemu je vlastně potřebujeme?
Pro otvory neobvyklého tvaru, které se jinak obtížně vyrábí – kruhový otvor v kovovém obrobku lze zhotovit velmi snadno, ale co když potřebujete vyrobit otvor nepravidelných rozměrů, různé tvarové drážky obdélníkového průřezu atp.? Představte si takový otvor v mosazné vložce patentního zámku do dveří, jak byste jej vyrobili? Protahovacím trnem velmi snadno.
Pro sériovou výrobu – protahovací trn lze popsat tak, že jde o dlouhý a úzký trn, opatřený řeznými zuby tak, aby v řadě za sebou každý z nich odebíral přesnou třísku a po jeho protažení otvorem docílil poslední zub finálního požadovaného tvaru. Vyrobit samotný protahovací trn je velmi složitá výrobní operace a takový nástroj je také patřičně drahý, proto se vyplácí pouze pro sériovou výrobu dílčích součástek, což jsou např. ozubená kola nebo zmiňované vložky do zámků.