Blog

Když si bude chtít někdo z vás vypěstovat na zahradě papriku, a nepůjde zrovna o typickou zemědělskou a velmi úrodnou oblast Břeclavska, Hané či Polabí, bude ji pravděpodobně mít vysázenou ve skleníku. Naše území nemá zkrátka příliš ideální podmínky pro pěstování těchto druhů zeleniny, jako je tomu v Maďarsku.

Maďaři se zemědělské činnosti věnují již stovky let, předávají si své zkušenosti v rámci rodinných farem, ale největší tajemství úspěchu tkví především v oblasti, kde Maďarsko leží.

Svítí tu slunce mnohem víc, než u nás – počet slunečných dnů a délka slunečního svitu tu odpovídá kontinentálnímu rázu počasí, v Maďarsku nezažívají tak silné vpády studených front, jaké jsou typické pro Ústecký kraj, pás Krušných hor a severní oblasti Frýdlantského výběžku, Děčínska, Českého Švýcarska, Jizerských hor, Lužických hor a Krkonoš. Slunce je základní podmínkou pro vypěstování paprik, okurek, rajčat a dalších odrůd zeleniny, v tak obrovském množství, s jakým se stěží může srovnávat jiná evropská země a proto je také maďarská paprika Mpochoutky.eu vyhlášeným kořením na celém světě.

Mimořádně úrodná půda – na složení půdy má zřejmě příznivý vliv pravěká historie tohoto území a spolu s tím i dolní tok řeky Dunaje. Většina zemědělských ploch se v Maďarsku nalézá ve velmi nízké nadmořské výšce, což odpovídá ideálním podmínkám pro zemědělskou činnost.

Maďaři obdělávají pole s láskou – když podniknete do Maďarska výlet, zjistíte, že tu velmi dobře prosperuje přibližně půl milionu soukromých rodinných farem. Jen si představte takový počet aktivních zemědělců, kdyby se to odehrávalo na našem území. Zdaleka se Maďarům nemůžeme v tomto ohledu rovnat, a co je jim ke cti, obdělávají půdu s láskou, pečují o ni důsledně, což se také projevuje velmi vysokým podílem na hrubém domácím produktu, mimochodem nejvyšším mezi státy EU.

Když si bude chtít někdo z vás vypěstovat na zahradě papriku, a nepůjde zrovna o typickou zemědělskou a velmi úrodnou oblast Břeclavska, Hané či Polabí, bude ji pravděpodobně mít vysázenou ve skleníku. Naše území nemá zkrátka příliš ideální podmínky pro pěstování těchto druhů zeleniny, jako je tomu v Maďarsku.

Maďaři se zemědělské činnosti věnují již stovky let, předávají si své zkušenosti v rámci rodinných farem, ale největší tajemství úspěchu tkví především v oblasti, kde Maďarsko leží.

Svítí tu slunce mnohem víc, než u nás – počet slunečných dnů a délka slunečního svitu tu odpovídá kontinentálnímu rázu počasí, v Maďarsku nezažívají tak silné vpády studených front, jaké jsou typické pro Ústecký kraj, pás Krušných hor a severní oblasti Frýdlantského výběžku, Děčínska, Českého Švýcarska, Jizerských hor, Lužických hor a Krkonoš. Slunce je základní podmínkou pro vypěstování paprik, okurek, rajčat a dalších odrůd zeleniny, v tak obrovském množství, s jakým se stěží může srovnávat jiná evropská země a proto je také maďarská paprika Mpochoutky.eu vyhlášeným kořením na celém světě.

Mimořádně úrodná půda – na složení půdy má zřejmě příznivý vliv pravěká historie tohoto území a spolu s tím i dolní tok řeky Dunaje. Většina zemědělských ploch se v Maďarsku nalézá ve velmi nízké nadmořské výšce, což odpovídá ideálním podmínkám pro zemědělskou činnost.

Maďaři obdělávají pole s láskou – když podniknete do Maďarska výlet, zjistíte, že tu velmi dobře prosperuje přibližně půl milionu soukromých rodinných farem. Jen si představte takový počet aktivních zemědělců, kdyby se to odehrávalo na našem území. Zdaleka se Maďarům nemůžeme v tomto ohledu rovnat, a co je jim ke cti, obdělávají půdu s láskou, pečují o ni důsledně, což se také projevuje velmi vysokým podílem na hrubém domácím produktu, mimochodem nejvyšším mezi státy EU.

Když si bude chtít někdo z vás vypěstovat na zahradě papriku, a nepůjde zrovna o typickou zemědělskou a velmi úrodnou oblast Břeclavska, Hané či Polabí, bude ji pravděpodobně mít vysázenou ve skleníku. Naše území nemá zkrátka příliš ideální podmínky pro pěstování těchto druhů zeleniny, jako je tomu v Maďarsku.

Maďaři se zemědělské činnosti věnují již stovky let, předávají si své zkušenosti v rámci rodinných farem, ale největší tajemství úspěchu tkví především v oblasti, kde Maďarsko leží.

Svítí tu slunce mnohem víc, než u nás – počet slunečných dnů a délka slunečního svitu tu odpovídá kontinentálnímu rázu počasí, v Maďarsku nezažívají tak silné vpády studených front, jaké jsou typické pro Ústecký kraj, pás Krušných hor a severní oblasti Frýdlantského výběžku, Děčínska, Českého Švýcarska, Jizerských hor, Lužických hor a Krkonoš. Slunce je základní podmínkou pro vypěstování paprik, okurek, rajčat a dalších odrůd zeleniny, v tak obrovském množství, s jakým se stěží může srovnávat jiná evropská země a proto je také maďarská paprika Mpochoutky.eu vyhlášeným kořením na celém světě.

Mimořádně úrodná půda – na složení půdy má zřejmě příznivý vliv pravěká historie tohoto území a spolu s tím i dolní tok řeky Dunaje. Většina zemědělských ploch se v Maďarsku nalézá ve velmi nízké nadmořské výšce, což odpovídá ideálním podmínkám pro zemědělskou činnost.

Maďaři obdělávají pole s láskou – když podniknete do Maďarska výlet, zjistíte, že tu velmi dobře prosperuje přibližně půl milionu soukromých rodinných farem. Jen si představte takový počet aktivních zemědělců, kdyby se to odehrávalo na našem území. Zdaleka se Maďarům nemůžeme v tomto ohledu rovnat, a co je jim ke cti, obdělávají půdu s láskou, pečují o ni důsledně, což se také projevuje velmi vysokým podílem na hrubém domácím produktu, mimochodem nejvyšším mezi státy EU.

Když si bude chtít někdo z vás vypěstovat na zahradě papriku, a nepůjde zrovna o typickou zemědělskou a velmi úrodnou oblast Břeclavska, Hané či Polabí, bude ji pravděpodobně mít vysázenou ve skleníku. Naše území nemá zkrátka příliš ideální podmínky pro pěstování těchto druhů zeleniny, jako je tomu v Maďarsku.

Maďaři se zemědělské činnosti věnují již stovky let, předávají si své zkušenosti v rámci rodinných farem, ale největší tajemství úspěchu tkví především v oblasti, kde Maďarsko leží.

Svítí tu slunce mnohem víc, než u nás – počet slunečných dnů a délka slunečního svitu tu odpovídá kontinentálnímu rázu počasí, v Maďarsku nezažívají tak silné vpády studených front, jaké jsou typické pro Ústecký kraj, pás Krušných hor a severní oblasti Frýdlantského výběžku, Děčínska, Českého Švýcarska, Jizerských hor, Lužických hor a Krkonoš. Slunce je základní podmínkou pro vypěstování paprik, okurek, rajčat a dalších odrůd zeleniny, v tak obrovském množství, s jakým se stěží může srovnávat jiná evropská země a proto je také maďarská paprika Mpochoutky.eu vyhlášeným kořením na celém světě.

Mimořádně úrodná půda – na složení půdy má zřejmě příznivý vliv pravěká historie tohoto území a spolu s tím i dolní tok řeky Dunaje. Většina zemědělských ploch se v Maďarsku nalézá ve velmi nízké nadmořské výšce, což odpovídá ideálním podmínkám pro zemědělskou činnost.

Maďaři obdělávají pole s láskou – když podniknete do Maďarska výlet, zjistíte, že tu velmi dobře prosperuje přibližně půl milionu soukromých rodinných farem. Jen si představte takový počet aktivních zemědělců, kdyby se to odehrávalo na našem území. Zdaleka se Maďarům nemůžeme v tomto ohledu rovnat, a co je jim ke cti, obdělávají půdu s láskou, pečují o ni důsledně, což se také projevuje velmi vysokým podílem na hrubém domácím produktu, mimochodem nejvyšším mezi státy EU.

Strojírenská výroba není pro naši zemi ničím neznámým, ačkoli se může zdát, že za socialismu jsme v tomto směru pokulhávali za západními mocnostmi, řada strojírenských odvětví se u nás držela a stále drží na světové špičce. Vzpomeňme kupříkladu brněnskou Zbrojovku, výrobu speciálních kovových slitin pro lékařské účely (kloubní náhrady atp.), světově proslulý provoz produkce turbín v Plzni nebo rozsáhlý komplex mladoboleslavské Škodovky.

Strojařina se také u nás vyučuje jako učební obor a studuje se v mnoha dílčích zaměřeních na ČVUT v Praze a na dalších vysokých školách v Brně, Liberci, Jihlavě, Českých Budějovicích, Ostravě, v Plzni, Ústí nad Labem a v Hradci Králové.

Součástí výuky tohoto velmi obsáhlého a náročného technického oboru jsou i výrobní nástroje pro strojírenskou výrobu. Možná byste dokázali odvodit, že existuje soustružnický nůž, fréza, vrták, výhrubník, výstružník, pilový list či brusné listy a kotouče, ovšem existují i méně známé nástroje, jako je protahovací trn. K čemu je vlastně potřebujeme?

Pro otvory neobvyklého tvaru, které se jinak obtížně vyrábí – kruhový otvor v kovovém obrobku lze zhotovit velmi snadno, ale co když potřebujete vyrobit otvor nepravidelných rozměrů, různé tvarové drážky obdélníkového průřezu atp.? Představte si takový otvor v mosazné vložce patentního zámku do dveří, jak byste jej vyrobili? Protahovacím trnem velmi snadno.

Pro sériovou výrobu – protahovací trn lze popsat tak, že jde o dlouhý a úzký trn, opatřený řeznými zuby tak, aby v řadě za sebou každý z nich odebíral přesnou třísku a po jeho protažení otvorem docílil poslední zub finálního požadovaného tvaru. Vyrobit samotný protahovací trn je velmi složitá výrobní operace a takový nástroj je také patřičně drahý, proto se vyplácí pouze pro sériovou výrobu dílčích součástek, což jsou např. ozubená kola nebo zmiňované vložky do zámků.

Strojírenská výroba není pro naši zemi ničím neznámým, ačkoli se může zdát, že za socialismu jsme v tomto směru pokulhávali za západními mocnostmi, řada strojírenských odvětví se u nás držela a stále drží na světové špičce. Vzpomeňme kupříkladu brněnskou Zbrojovku, výrobu speciálních kovových slitin pro lékařské účely (kloubní náhrady atp.), světově proslulý provoz produkce turbín v Plzni nebo rozsáhlý komplex mladoboleslavské Škodovky.

Strojařina se také u nás vyučuje jako učební obor a studuje se v mnoha dílčích zaměřeních na ČVUT v Praze a na dalších vysokých školách v Brně, Liberci, Jihlavě, Českých Budějovicích, Ostravě, v Plzni, Ústí nad Labem a v Hradci Králové.

Součástí výuky tohoto velmi obsáhlého a náročného technického oboru jsou i výrobní nástroje pro strojírenskou výrobu. Možná byste dokázali odvodit, že existuje soustružnický nůž, fréza, vrták, výhrubník, výstružník, pilový list či brusné listy a kotouče, ovšem existují i méně známé nástroje, jako je protahovací trn. K čemu je vlastně potřebujeme?

Pro otvory neobvyklého tvaru, které se jinak obtížně vyrábí – kruhový otvor v kovovém obrobku lze zhotovit velmi snadno, ale co když potřebujete vyrobit otvor nepravidelných rozměrů, různé tvarové drážky obdélníkového průřezu atp.? Představte si takový otvor v mosazné vložce patentního zámku do dveří, jak byste jej vyrobili? Protahovacím trnem velmi snadno.

Pro sériovou výrobu – protahovací trn lze popsat tak, že jde o dlouhý a úzký trn, opatřený řeznými zuby tak, aby v řadě za sebou každý z nich odebíral přesnou třísku a po jeho protažení otvorem docílil poslední zub finálního požadovaného tvaru. Vyrobit samotný protahovací trn je velmi složitá výrobní operace a takový nástroj je také patřičně drahý, proto se vyplácí pouze pro sériovou výrobu dílčích součástek, což jsou např. ozubená kola nebo zmiňované vložky do zámků.

Strojírenská výroba není pro naši zemi ničím neznámým, ačkoli se může zdát, že za socialismu jsme v tomto směru pokulhávali za západními mocnostmi, řada strojírenských odvětví se u nás držela a stále drží na světové špičce. Vzpomeňme kupříkladu brněnskou Zbrojovku, výrobu speciálních kovových slitin pro lékařské účely (kloubní náhrady atp.), světově proslulý provoz produkce turbín v Plzni nebo rozsáhlý komplex mladoboleslavské Škodovky.

Strojařina se také u nás vyučuje jako učební obor a studuje se v mnoha dílčích zaměřeních na ČVUT v Praze a na dalších vysokých školách v Brně, Liberci, Jihlavě, Českých Budějovicích, Ostravě, v Plzni, Ústí nad Labem a v Hradci Králové.

Součástí výuky tohoto velmi obsáhlého a náročného technického oboru jsou i výrobní nástroje pro strojírenskou výrobu. Možná byste dokázali odvodit, že existuje soustružnický nůž, fréza, vrták, výhrubník, výstružník, pilový list či brusné listy a kotouče, ovšem existují i méně známé nástroje, jako je protahovací trn. K čemu je vlastně potřebujeme?

Pro otvory neobvyklého tvaru, které se jinak obtížně vyrábí – kruhový otvor v kovovém obrobku lze zhotovit velmi snadno, ale co když potřebujete vyrobit otvor nepravidelných rozměrů, různé tvarové drážky obdélníkového průřezu atp.? Představte si takový otvor v mosazné vložce patentního zámku do dveří, jak byste jej vyrobili? Protahovacím trnem velmi snadno.

Pro sériovou výrobu – protahovací trn lze popsat tak, že jde o dlouhý a úzký trn, opatřený řeznými zuby tak, aby v řadě za sebou každý z nich odebíral přesnou třísku a po jeho protažení otvorem docílil poslední zub finálního požadovaného tvaru. Vyrobit samotný protahovací trn je velmi složitá výrobní operace a takový nástroj je také patřičně drahý, proto se vyplácí pouze pro sériovou výrobu dílčích součástek, což jsou např. ozubená kola nebo zmiňované vložky do zámků.

Strojírenská výroba není pro naši zemi ničím neznámým, ačkoli se může zdát, že za socialismu jsme v tomto směru pokulhávali za západními mocnostmi, řada strojírenských odvětví se u nás držela a stále drží na světové špičce. Vzpomeňme kupříkladu brněnskou Zbrojovku, výrobu speciálních kovových slitin pro lékařské účely (kloubní náhrady atp.), světově proslulý provoz produkce turbín v Plzni nebo rozsáhlý komplex mladoboleslavské Škodovky.

Strojařina se také u nás vyučuje jako učební obor a studuje se v mnoha dílčích zaměřeních na ČVUT v Praze a na dalších vysokých školách v Brně, Liberci, Jihlavě, Českých Budějovicích, Ostravě, v Plzni, Ústí nad Labem a v Hradci Králové.

Součástí výuky tohoto velmi obsáhlého a náročného technického oboru jsou i výrobní nástroje pro strojírenskou výrobu. Možná byste dokázali odvodit, že existuje soustružnický nůž, fréza, vrták, výhrubník, výstružník, pilový list či brusné listy a kotouče, ovšem existují i méně známé nástroje, jako je protahovací trn. K čemu je vlastně potřebujeme?

Pro otvory neobvyklého tvaru, které se jinak obtížně vyrábí – kruhový otvor v kovovém obrobku lze zhotovit velmi snadno, ale co když potřebujete vyrobit otvor nepravidelných rozměrů, různé tvarové drážky obdélníkového průřezu atp.? Představte si takový otvor v mosazné vložce patentního zámku do dveří, jak byste jej vyrobili? Protahovacím trnem velmi snadno.

Pro sériovou výrobu – protahovací trn lze popsat tak, že jde o dlouhý a úzký trn, opatřený řeznými zuby tak, aby v řadě za sebou každý z nich odebíral přesnou třísku a po jeho protažení otvorem docílil poslední zub finálního požadovaného tvaru. Vyrobit samotný protahovací trn je velmi složitá výrobní operace a takový nástroj je také patřičně drahý, proto se vyplácí pouze pro sériovou výrobu dílčích součástek, což jsou např. ozubená kola nebo zmiňované vložky do zámků.

Strojírenská výroba není pro naši zemi ničím neznámým, ačkoli se může zdát, že za socialismu jsme v tomto směru pokulhávali za západními mocnostmi, řada strojírenských odvětví se u nás držela a stále drží na světové špičce. Vzpomeňme kupříkladu brněnskou Zbrojovku, výrobu speciálních kovových slitin pro lékařské účely (kloubní náhrady atp.), světově proslulý provoz produkce turbín v Plzni nebo rozsáhlý komplex mladoboleslavské Škodovky.

Strojařina se také u nás vyučuje jako učební obor a studuje se v mnoha dílčích zaměřeních na ČVUT v Praze a na dalších vysokých školách v Brně, Liberci, Jihlavě, Českých Budějovicích, Ostravě, v Plzni, Ústí nad Labem a v Hradci Králové.

Součástí výuky tohoto velmi obsáhlého a náročného technického oboru jsou i výrobní nástroje pro strojírenskou výrobu. Možná byste dokázali odvodit, že existuje soustružnický nůž, fréza, vrták, výhrubník, výstružník, pilový list či brusné listy a kotouče, ovšem existují i méně známé nástroje, jako je protahovací trn. K čemu je vlastně potřebujeme?

Pro otvory neobvyklého tvaru, které se jinak obtížně vyrábí – kruhový otvor v kovovém obrobku lze zhotovit velmi snadno, ale co když potřebujete vyrobit otvor nepravidelných rozměrů, různé tvarové drážky obdélníkového průřezu atp.? Představte si takový otvor v mosazné vložce patentního zámku do dveří, jak byste jej vyrobili? Protahovacím trnem velmi snadno.

Pro sériovou výrobu – protahovací trn lze popsat tak, že jde o dlouhý a úzký trn, opatřený řeznými zuby tak, aby v řadě za sebou každý z nich odebíral přesnou třísku a po jeho protažení otvorem docílil poslední zub finálního požadovaného tvaru. Vyrobit samotný protahovací trn je velmi složitá výrobní operace a takový nástroj je také patřičně drahý, proto se vyplácí pouze pro sériovou výrobu dílčích součástek, což jsou např. ozubená kola nebo zmiňované vložky do zámků.

Strojírenská výroba není pro naši zemi ničím neznámým, ačkoli se může zdát, že za socialismu jsme v tomto směru pokulhávali za západními mocnostmi, řada strojírenských odvětví se u nás držela a stále drží na světové špičce. Vzpomeňme kupříkladu brněnskou Zbrojovku, výrobu speciálních kovových slitin pro lékařské účely (kloubní náhrady atp.), světově proslulý provoz produkce turbín v Plzni nebo rozsáhlý komplex mladoboleslavské Škodovky.

Strojařina se také u nás vyučuje jako učební obor a studuje se v mnoha dílčích zaměřeních na ČVUT v Praze a na dalších vysokých školách v Brně, Liberci, Jihlavě, Českých Budějovicích, Ostravě, v Plzni, Ústí nad Labem a v Hradci Králové.

Součástí výuky tohoto velmi obsáhlého a náročného technického oboru jsou i výrobní nástroje pro strojírenskou výrobu. Možná byste dokázali odvodit, že existuje soustružnický nůž, fréza, vrták, výhrubník, výstružník, pilový list či brusné listy a kotouče, ovšem existují i méně známé nástroje, jako je protahovací trn. K čemu je vlastně potřebujeme?

Pro otvory neobvyklého tvaru, které se jinak obtížně vyrábí – kruhový otvor v kovovém obrobku lze zhotovit velmi snadno, ale co když potřebujete vyrobit otvor nepravidelných rozměrů, různé tvarové drážky obdélníkového průřezu atp.? Představte si takový otvor v mosazné vložce patentního zámku do dveří, jak byste jej vyrobili? Protahovacím trnem velmi snadno.

Pro sériovou výrobu – protahovací trn lze popsat tak, že jde o dlouhý a úzký trn, opatřený řeznými zuby tak, aby v řadě za sebou každý z nich odebíral přesnou třísku a po jeho protažení otvorem docílil poslední zub finálního požadovaného tvaru. Vyrobit samotný protahovací trn je velmi složitá výrobní operace a takový nástroj je také patřičně drahý, proto se vyplácí pouze pro sériovou výrobu dílčích součástek, což jsou např. ozubená kola nebo zmiňované vložky do zámků.